Kolonizace vesmíru nás lidstvo čeká. BBC vytvořilo docela pozoruhodný fiktivní dokument (Space Odyssey: Voyage To The Planets 1) o první vesmírné cestě po planetách naší sluneční soustavy. Neuvěřitelné záběry astronautů, kterých se ještě doufejme dočkáme.

Většina příběhů o kreativitě je pouze o 1% pravdy. Dozvídáme se v nich o momentech inspirace - Archimédés ze Syrakus skákající z vany, opiové halucinace Samuela Taylor Coleridge , které daly vzniknout jeho básni “Kubla Khan” nebo žárovka Thomas Alva Edisona. Už neuslyšíme nic o letech potu - Archimedes a jeho nezdařené pokusy, Coleridge se učil svůj um psát skrze poznámky plných temné poezie a přes 1000 nezdařilých experimentů Edisona před tím, než se jeho žárovka poprvé rozzářila. Položme si otázku, kde vzniká ten tvůrčí moment? Kde se z nás stává kreativní tvořivec?

Vztahy. Jsou to právě vztahy mezi lidmi, jež dávají životu cenu a naplnění. Občas někdy sám tápu jaký to vlastně s druhým člověkem to mám vztah, co to přesně je a jak ho popsat. Člověk je sám, současně však neexistuje mimo vztahy - milenecké, přátelské, kamarádské. A kde jste vy?

Za každou nádhernou ženskou se otáčejí chlapi jak na běžícím páse, a taky proč ne, když je se na co kouknout, ne? Tohle rčení jsem někde četl na jednom blogu, rozhodně zaujalo: Kdy se dívka stává ženou...

Vzorce jsou skryty v zorném poli každého pohledu oka, jen je umět vidět. Jen musíte vědět, kde je přesně hledat. Věci, které většina lidí vidí jako chaos, vycházejí ve skutečnosti z jemných zákonů chování. Vezměme si galaxii, slunečnici a ulitu, co mají tyto tři věci společného?

Každý umí snít. Někdo je větší snílek než ten druhý a dokáže i své sny měnit v realitu. Tito lidé žijí a prožívají své sny. Život není o tom, abyste se hledali a našli se, život je právě o tom, abyste sami sebe stvořili. Sněte, tvořte své sny, utvářejte sami sebe a nenechte si své sny nikým ničit a ani brát!

IT (informační technologie) se ne jen v telekomunikacích stalo všudypřítomné. Ani nad tím nepřemýšlíme, že nám prostupují každodenní život a že se bez IT již skoro neobejdeme. Nebo snad ano? Známe cenu, kterou platíme, že IT máme všude? Víte, co IT, pokud je budeme chápat jako celistvý organismus, živí?Jednoduchá myšlenka ...

Říká se, že všeho moc škodí. Dle mého na tom doopravdy něco je a platí to i o přemýšlení. Někdy je prostě lepší věci nechat plynout a nezamotávat se do nich všeljakýma myšlenkama. Řečeno zkráceně, nevytvářet si domněnky.

Dáváme, častokrát ale zbytečné věci, které vlastně ani nepotřebujeme. Myslíme si, že už máme to, co jsme hledali, ale mýlíme se. Hledáme štěstí a úspěch všude okolo, jen ne v nás samotných. Bojíme se ze sebe druhému dát to pravé a podstatné, co sami stále hledáme.

Postapocalyltický sci-fi film The Divide (2011) nás zavede do New Yourku. Serie výbuchů atomových bomb mění město v peklo. Přeživší skupině devíti lidí se po nukleárním výbuchu, kteří se ukrývají před spadem v podzemním bunkru jejich baráku, krátí nejen dostatečné zásoby, ale i jejich síly na přežití jako skupiny. Bezpečný úkryt se brzy stává klaustrofobickou pastí plnou strachu a pachu smrti, které vyčkává a roste i mimo tento jejich úkryt. Kdo přežije?

Zastavit se a vidět barvy. Podíváte-li se na dav lidí, do ulic, nákupních center, do kolon aut, co se derou městem a někam se ženou, uvidíte seď. Podíváte-li se ještě jednou, uvidíte prázdné ulice, prázdná nákupní centra, kolony prázdných aut...

Jo, proč si dělat v životě z komára velblouda a dělat si věci těžší a složitější než ve skutečnosti jsou? Nebylo by to krásné mít jednoduchý život - bez komplikací? A proč vlastně ne? A jak to udělat? Popřemýšlejte se mnou...

Novoroční předsevzetí. Každý člověk by se měl na Nový rok v lednu znova narodit. Uvědomit si a připustit si, že to, co se událo za celý tento jeho rok, je vlastně již minulostí. A minulost nikdy nikdo ještě nezměnil. Ani vy ji teď už nezměníte, tak proč se s ní trápit a neustále se s ní zaobírat? 

V poslední době se nám sci-fi filmy na téma invaze emzáků nějak vyrojily ve velkém. Už to sice není v duchu Den nezávislosti, koho by to taky bavilo, ale téma je furt stejné: Partička nebo rodina, pak se objeví emzáci, všechno to pokosí, partička utíká, postupně vymírá a následuje polotragický optimistický konec. A co nové sci-fi Černá hodina?

Vánoce jsem letos strávil psaním, konečně jsem si dal sám sobě čas a něco napsal. Miluji sci-fi a tak to ani nic jiného být nemůže. Povídku jsem nazval Mars: běh o život. Krátký příběh astronauta, který,... Více v samotné povídce. Doufám, že se bude líbit!

Jak se buduje imperium? Již John Adams, který žil na přelomu 18. a 19. století prohlásil následující: "Existují dva způsoby, jak podrobit národ. Jedna je zbraněmi a druhá je prostřednictvím dluhu." Zde je výpověď Johna Perkinse, autora knihy Zpovědi lovce ekonomik, jak se buduje novodobé "americké imperium", zvané korporatokracie (corporatocracy). Tohle není ve stylu konspirace, ne.

Lidé na celém světě hledají jedinou kouzelnou formuli, která jim odkryje, co je to úspěch a proč někteří lidé jsou úspěšní a někteří nikoli. Ale vždycky se dostanou bohužel jen k tomu, že ti ostatní prostě mají štěstí. Nicméně štěstí a ani úspěch nikdy nikomu do klína sami nespadnou. Proč jsou někteří lidé tedy úspěšní, i když to vypadá, že jim to všechno spadlo samo do klína? 

Předpovídat budoucnost je asi pro některé bláhovost, nicméně některým, kupříkladu jako fantastický svět spisovatele Julese Vernea, se takové předpovědi a vize naplňovali. Představivost je daleko důležitější než znalosti, protože znalosti mají hranice, představivost je nekonečná. Jakou vizi  budoucnosti vidí společnost Microsoft? 

Steve Jobs byl dle mého osobností přelomu století a tisíciletí. Osobnost, která změnila svět mobilního, počítačového a hudebního průmyslu. Co Stevna Jobse hnalo dopředu i přes zákeřnou nemoc, které nakonec podlehl? Co bylo to jeho tajemství úspěchu? Inspirujte se Stevenem Jobsem i vy!